POBĚLOHORSKÉ OBDOBÍ
Největší změny představovaly vždy změny vrchnosti. Někdejší tři žerotínská panství - náměšťské, rosické a troubské zakoupil roku 1629 rakouský dvorský kancléř a důvěrník císaře Ferdinanda II. Štýrského Jan Křtitel Verdenberg (viz foto z Wikipedie).
Ten si vybudoval u dvora vlivné postavení a byl v roce 1630 povýšen do hraběcího stavu, čímž se dosavadní náměšťské panství proměnilo v hrabství (v českých právních dějinách se jedná o ojedinělý případ, kdy panství získalo statut hrabství).
Se jménem Verdenbergů je spojena i církevní architektura na jejich moravských statcích. Jan Křtitel na vlastní náklady nechal postavit kostel sv. Jana Křtitele v Náměšti nad Oslavou. Nad vchodem do kostela je umístěn erb Verdenbergů a Jan Křtitel i s manželkou Marií Kateřinou Coroniniovou je zachycen na hlavním oltářním obrazu.
Ovšem hlavním problémem v celém panství byl citelný úbytek obyvatel. Ve Velké Bíteši klesl počet obyvatel z 1200 na pouhých 650. Také z toho důvodu jako hlavní zdroj obživy získalo na důležitosti znovu zemědělství. Toto ustrnutí na tradičních způsobech obživy však zapříčinilo, že se rozvoj města zpomaloval, až se úplně zastavil.
Od roku 1733 bylo náměšťské panství majetkem hrabat z Enkevoirtu a Kuffsteinu a od roku 1753 pánů z Haugwitzů.
V roce 1742 byla Velká Bíteš obsazena pruským vojskem, které vpadlo na Moravu.
Za vlády císařovny Marie Terezie a Josefa II. dochází k mnoha reformám. Důležitou změnou je zrušení nevolnictví a poddanství, čímž je zapříčiněn růst výroby v manufakturách. Tento trend se však Velké Bíteši vyhnul, ta zůstala orientovaná na místní zemědělství a řemeslo.
Další ránou pro město pak byl velký požár, kdy vyhořela velká část města, a to v roce 1776.
Velká Bíteš byla založena v první polovině 13. století patrně jako zeměpanské město na místě dřívější osady či dvoru. Okolo roku 1250 však přešla pod vrchnostenskou správu. Asi proto byla v polovině 14. století pouhým městečkem, které se ale v 70. letech 14. století pod přechodnou markraběcí správou proměnilo v město.
