Historie

ZALOŽENÍ MĚSTA A UDĚLENÍ PLNÝCH MĚSTSKÝCH PRÁV

 
"Maje známosť toho, že město Velká Byteš, ač nyní nevyniká ani lidnatostí ani jakoukoliv důležitostí nad jiná města venkovská, honositi se může znamenitou minulostí... "
Jan Tiray 

 

1240 králVáclavVelká Bíteš byla založena v první polovině 13. století patrně jako zeměpanské město na místě dřívější osady či dvoru. Okolo roku 1250 však přešla pod vrchnostenskou správu. Asi proto byla v polovině 14. století pouhým městečkem, které se ale v 70. letech 14. století pod přechodnou markraběcí správou proměnilo v město.

První písemná zmínka o Velké Bíteši pochází z roku 1240, kdy český král Václav I. převedl patronátní právo zdejšího kostela na tišnovský klášter.

 

VELKÁ BÍTEŠ VE STŘEDOVĚKU

namesti historickeFINALO blaho města se ve středověku starali konšelé a rychtář. Voleni byli patrně každoročně na sv. Kateřinu (25. listopadu). Rychtář býval tzv. policejním úředníkem, vymáhajícím platné právo. Dohlížel tak na chod města a předsedal soudu.

Vnitřní město bylo opevněno již ve 14. století dřevěnými hradbami s patrně čtyřmi branami. Samozřejmě nechyběly ani valy a příkopy. Výstavba kamenných hradeb započala asi okolo roku 1500. Jejich financování zajišťovala obec.

O velkobítešském pohostinství

Jez, pí, hoduj, frejuj, hřeš a buď vesel,
kdo ví, kdy stín by smrtí vzešel,
užiješ rozkoše za života zde živého,
po smrti nezvíš, co jest kde bylo dobrého.

Zemská silnice a dálnice D1

Těmito slovy si zdejší kupec a primátor Daniel Glos ospravedlňoval v 17. století radost ze života. Naopak ke střídmosti vedla Bítešské vrchnost, která kupříkladu v roce 1711 vytýkala obci přílišné výdaje na vyživování různých lidí a koní. Je otázkou, zda mohly být výdaje nižší vzhledem k poloze města na zemské silnici.

Právě tato zemská silnice bývala od 13. či 14. století určující pro podobu zdejší pohostinnosti. V současné době je jejím ztělesněním dálnice D1.

POBĚLOHORSKÉ OBDOBÍ

Jan Křtitel_z_VendenberkaNejvětší změny představovaly vždy změny vrchnosti. Někdejší tři žerotínská panství - náměšťské, rosické a troubské zakoupil roku 1629 rakouský dvorský kancléř a důvěrník císaře Ferdinanda II. Štýrského Jan Křtitel Verdenberg (viz foto z Wikipedie).

Ten si vybudoval u dvora vlivné postavení a byl v roce 1630 povýšen do hraběcího stavu, čímž se dosavadní náměšťské panství proměnilo v hrabství (v českých právních dějinách se jedná o ojedinělý případ, kdy panství získalo statut hrabství).

Se jménem Verdenbergů je spojena i církevní architektura na jejich moravských statcích. Jan Křtitel na vlastní náklady nechal postavit kostel sv. Jana Křtitele v Náměšti nad Oslavou. Nad vchodem do kostela je umístěn erb Verdenbergů a Jan Křtitel i s manželkou Marií Kateřinou Coroniniovou je zachycen na hlavním oltářním obrazu.

Ovšem hlavním problémem v celém panství byl citelný úbytek obyvatel. Ve Velké Bíteši klesl počet obyvatel z 1200 na pouhých 650. Také z toho důvodu jako hlavní zdroj obživy získalo na důležitosti znovu zemědělství.  Toto ustrnutí na tradičních způsobech obživy však zapříčinilo, že se rozvoj města zpomaloval, až se úplně zastavil. 

Od roku 1733 bylo náměšťské panství majetkem hrabat z Enkevoirtu a Kuffsteinu a od roku 1753 pánů z Haugwitzů.

V roce 1742 byla Velká Bíteš obsazena pruským vojskem, které vpadlo na Moravu.

Za vlády císařovny Marie Terezie a Josefa II. dochází k mnoha reformám. Důležitou změnou je zrušení nevolnictví a poddanství, čímž je zapříčiněn růst výroby v manufakturách. Tento trend se však Velké Bíteši vyhnul, ta zůstala orientovaná na místní zemědělství a řemeslo

Další ránou pro město pak byl velký požár, kdy vyhořela velká část města, a to v roce 1776. 

Průmyslová revoluce a založení První brněnské strojírny

Velká Bíteš bývala od konce 14. století až do zrušení poddanství v roce 1848 jediným městem na panství, přičemž vrchnost sídlila v Náměšti nad Oslavou. Znamenalo to, že požívala větší samostatnosti, než bývalo u vrchnostenských měst zvykem, avšak vrchnostenské podnikání bylo místně vázáno na její sídlo. Průmyslovou revoluci tak Velká Bíteš zažila až v polovině 20. století založením technicky náročného podniku První brněnské strojírny. Tehdy měla přibližně 1800 obyvatel, nyní je jich přes 5000.
Důležitá křižovatka dálkových cest

Zdejší pohostinnost má hluboké kořeny v minulosti. Je trvale vázaná na dálkové cesty a zemědělské zázemí. Již vznik Velké Bíteše souvisel s křižovatkou dálkových cest a Bítešští už ve středověku dosáhli na tuto skutečnost vázaných privilegií, jakými bylo kupříkladu várečné právo patřící k 33 domům na náměstí. Též nynější doba potvrzuje životaschopnost naznačených předpokladů, které zosobňuje dálnice D1 spojující Prahu a Brno.

Jan Zduba