100. VÝROČÍ POZEMKOVÝCH REFOREM A ZALOŽENÍ LESNÍHO DRUŽSTVA OBCE KŘOVÍ
Zveme Vás na připomínkovou akci, která se uskuteční 12. září 2026. Více informací v plakátku.
Letos uplyne významné dvojí výročí spojené s historií lesů na Velkobítešsku. Připomínáme si 100 let od zahájení pozemkové reformy, která na Vysočině probíhala v letech 1926 až 1931, a zároveň 30 let od navrácení městských lesů a majetku Lesního družstva po roce 1989.
Obě události spolu úzce souvisejí. Právě díky pozemkové reformě vzniklo ve své době také Lesní družstvo Křoví, jedno z devíti historických lesních družstev v tehdejším Československu.
Pozemková reforma před sto lety
Cílem pozemkové reformy bylo zmenšit rozsáhlé majetky šlechty.
Šlechtické rody si mohly ponechat pouze část svého majetku do stanovené výše a zbytek musely předat jiným vlastníkům. V případě lesů stát hledal způsob, jak zabránit tomu, aby se velké lesní celky dostaly do rukou jednotlivců nebo spekulantů.
Vznikl vlastnický model tzv. lesních družstev, jejichž majetek byl spravován takzvaně „rukou nerozlučnou". To znamenalo, že každý strom, cesta nebo část lesa měla současně více vlastníků, aby nebylo možné majetek jednoduše rozprodat. Pokud by s prodejem nesouhlasil, byť jediný člen družstva, nemohl se uskutečnit. Byla to pojistka proti tomu, aby se lesy nedostaly do rukou dravějších zájemců.
Lesní Družstvo Křoví vzniklo oddělením lesního majetku rodu Haugwitzů z Náměště nad Oslavou. Spravovalo lesy v okolí Křoví, Bezděkova, Níhova, Březského a Velké Bíteše. Své sídlo mělo na křovské myslivně č.p.75.
Dr. Jindřichu Haugwitzovi byla vyplacena celková cena 2 827 451,28 Kč. Jeden hektar lesa stál 3 245 Kč.
Prvním lesním správcem byl ustanoven Jindřich Krejčí. Na výměře 680 Ha začali 1. ledna 1931 naplno pracovat hajní Eduard Karmazín, František Bouchal, Jan Hort, František Veleba a Cyril Holánek.
Od znárodnění zpět původním vlastníkům
Další historie Lesního Družstva nebyla jednoduchá. Za druhé světové války přešel majetek pod nucenou nacistickou správu, po roce 1948 se o lesy neodborně starala nově vznikající zemědělská družstva. Až v 70. letech byly lesy převedeny pod Jihomoravské státní lesy. Po pádu komunistického režimu přišla možnost navrácení původního majetku. V roce 1996 se podařilo uskutečnit restituci bítešských městských lesů i majetku Lesního družstva.
Velkou zásluhu na tom měli tehdejší starosta Velké Bíteše Josef Šmídek, společně s Bohumilem Káňou z Březského a Milanem Ráčkem ze Křoví. Právě oni se zasadili o navrácení majetku Lesního družstva a potažmo Městských lesů Velká Bíteš.
Výročí pozemkové reformy si připomeneme u obnoveného památníku naproti bývalé křovské myslivny. Ten lesní dělníci očistili a zrekonstruovali tak, aby i v dalších desetiletích připomínal významnou historickou kapitolu bítešských lesů.
V sobotu 12. září máme pro zájemce připraveny na 8. a 10. hodinu procházku lesem s průvodcem, s ukázkou ekologického hospodaření. V 15 hodin symbolicky položíme květiny u památníku, a pokud pomine sucho, vysadíme sedm památných dubů. Jeden za každou obec, která je členem Lesního družstva.
Pan Šmídek už bohužel není mezi námi. Synové, se proto rozhodli připomenout jeho osobnost a životní dílo vytvořením vzpomínkového místa.
Josefova Rokle připomene Josefa Šmídka
Bývalému lomu za Rasovnou zatím pracovně říkáme Josefova Rokle. Právě zde vznikl působivý památník, jehož autorem je bítešský sochař a blízký přítel pana Josefa Šmídka, mistr Lubomír Lacina. Místo nebylo vybráno náhodou. Jedná se o klidnou rokli s přírodní atmosférou, která vznikla v menším z bývalých lomů u cesty na Křoví.
Památník připomíná nejen člověka, který stál u návratu lesního majetku, ale také jeho vztah k městu a práci. Symbolicky se zde objevuje motiv kříže a srdce a jméno svatého Josefa – patrona práce a dělníků.
Program vyvrcholí v 17 hodin lesní Mší Svatou a požehnáním památníku na pana Josefa Šmídka v Josefově Rokli.
