Údolí Bílého potoka

Bl potok4Trasa údolím Bílého potoka je známá mezi místními, především z doby jara, kdy na Šmelcovně probíhá „Vítání jara“. Celá oblast byla vyhlášena Přírodním parkem a zahrnuje téměř 15 km dlouhý úsek toku Bílého potoka v sevřeném a hlubokém malebném údolí, které prochází mírně zvlněnou náhorní plošinou. Je zde značně zachovalý přírodní ráz krajiny, kterému dominuje vlastní tok s vyvinutou údolní nivou a lesními komplexy. Těšit se můžete na řadu lávek, někdy i brodů.

K zajímavým, ale delším turistickým cílům na Bítešsku patří údolí Bílého potoka. Ten pramení pod nejvyšším vrcholem Bítešska Svatou horou (679 m n. m.), avšak putování je lépe začít přímo na náměstí ve Velké Bíteši, kde si v místním turistickém informačním centru můžete pro lepší orientaci pořídit podrobnou mapu Velkobítešska 1:25000.

Celou trasou vás provede modrá turistická značka vedoucí téměř stále podél toku až na Šmelcovnu, či případně až do Veverské Bítýšky, kde se Bílý potok vlévá do Svratky.

Cestou budete míjet 2 staré vodní mlýny, JZ od obce Křoví činný kamenolom na bítešskou ortorulu, u kterého se dostanete k vlastnímu Bílému potoku.

Nejzajímavější část trasy se však nachází až JV od obce Křoví. Zde začíná území označované jako přírodní park Údolí Bílého potoka. Zahrnuje téměř 15 kilometrů dlouhý úsek Bílého potoka v sevřeném a hlubokém malebném údolí, které prochází mírně zvlněnou náhorní plošinou. Strmé svahy údolí, na mnoha místech skalnaté, jsou souvisle zalesněny. Jedná se o území s průměrnou nadmořskou výškou cca 400 m a značně zachovaným přírodním rázem krajiny, kterému dominuje vlastní tok s vyvinutou údolní nivou a lesní komplexy, které si ve značné míře zachovaly kvalitní dřevinnou skladbu s převažujícím zastoupením původních druhů listnáčů. Lesní porosty jsou zejména dubohabrové, na suťových svazích s bukem, jedlí a lípou. Bílý potok lemuje olšový břehový porost s příměsí jasanů, vrb, kalin a javoru klenu. Z rostlin tady na jaře kvetou např. jaterník trojlaločný, kyčelnice devítilistá, lýkovec jedovatý, dymnivka dutá, koncem léta zase např. brambořík nachový. Z živočichů se zde můžete setkat charakteristickým obyvatelem přírodního parku mlokem skvrnitým, čápem černým, výrem velkým či skorcem vodním. Staré štoly po dolování rud jsou v zimě zimovištěm např. pro netopýra velkého.

Kromě krásné přírody se v této oblasti můžete také těšit na řadu starých mlýnů, zbytky hamru ze 17. století, skalnatý ostroh Pecen, studánky, ale především na lávky a v jarním období někdy dokonce i brody přes potok.

Trasa je hojně navštěvována především v období okolo 21. března, kdy v osadě Šmelcovna (která tvořila v 18. a 19. století centrum zdejšího železářství) probíhá tradiční „Vítání jara". Celková vzdálenost z náměstí ve Velké Bíteši až na Šmelcovnu je 19 km. Odtud je případně nutné počítat ještě se 3 km chůze do Domašova, z nějž se pomocí autobusových linek lze dostat zpět do Velké Bíteše. Zdatní cyklisté trasu zvládnou i na kole.

Mgr. Pavel Holánek