NÁVŠTĚVA OD PROTINOŽCŮ V BHP

bhp 228. sezóna Bítešského hudebního půlkruhu byla zahájena v září hned dvěma koncerty. Tradiční hodový koncert proběhl na začátku měsíce a druhý se uskutečnil 23. září 2024. Možná se divíte, proč jsme začali tak zostra. Když nám ale přijede zahrát interpret až z Austrálie, musíme se mu přizpůsobit alespoň termínem. Pokud jste však čekali někoho exotického, pravděpodobně jste byli zklamáni. Nepřiletěl nikdo jiný než brněnská rodačka, houslistka Ivana Tomášková, a společně s klavíristkou Renatou Lichnovskou vytvořily mezinárodní duo. Naši pravidelní posluchači vědí, že obě dámy u nás společně hrály již několikrát. A ani tentokrát nezklamaly.
Program koncertu byl věnován pouze českým autorům. Na úvod zazněla Sonáta A dur pro housle a klavír F. Bendy, která patří mezi jeho nejobtížnější houslové sonáty. Pochází z období přelomu baroka a klasicismu.

Složení vět se tudíž drží ještě starého schématu – pomalá, rychlejší a rychlá. K Bendovým největším přednostem patří nádherná melodická výstavba, čehož obě interpretky beze zbytku využily. Ivana Tomášková od prvních tónů zaujala krásným a plným zvukem svých houslí. Následující skladba Z domoviny B. Smetany patří mezi programní miniatury pro housle a klavír. Jedná se o dvě dueta, která se vyznačují vřelým lyrickým tónem a typickou českou melodičností. V podání obou hráček skladba dýchala a čišela pozitivní energií až do efektního závěru. První polovinu programu zakončily umělkyně Sonatinou G dur A. Dvořáka. Toto drobné dílo z Dvořákova amerického období je původně určeno pro mládež, ale pokud je provedeno profesionály, dostává úplně nový rozměr. Sonatina má svěží a optimistický charakter, ale objevují se i melancholická místa. Dvořák v ní využívá častých tempových změn a synkopovaných rytmů. Oběma interpretkám se podařilo vyjádřit poetiku a lehkost, kterou v sobě skladba skrývá. Technicky i hudebně ji zvládly výborně. Druhá polovina koncertu se autorsky přesunula do 20. století. Nejprve zazněla Elegie O. Máchy pro housle a klavír. Tento posluchačsky náročný kus v sobě nesl spoustu disonancí, tempových a dynamických změn. Myslím, že by skladba mohla být úspěšně použita jako hudba k filmovému thrilleru. Ivana Tomášková v ní předvedla skvělý výkon. Dokonalou techniku, bezchybné ladění, širokou škálu barev a zvuků a nádherně znělé flažolety, zejména v sólové kadenci. Vrcholem večera byla bezesporu Sonáta č. 3 B. Martinů pro housle a klavír. Jak nám obě umělkyně prozradily, mají tuto skladbu v repertoáru již řadu let, a bylo to znát. Oba party byly nesmírně technicky a rytmicky obtížné a ony je přednesly s naprostým nadhledem. Zaujaly též dokonalou souhrou a nádherným tónem houslí a klavíru. Za svůj výkon byly odměněny dlouhotrvajícím potleskem a zahrály nám ještě drobný přídavek z Pohádky J. Suka.
Krásná tečka za krásným večerem.

Marika Vacková