SYMBOLIKA BÍTEŠSKÝCH HODŮ

30.7.2025

Opět je tu měsíc září, a to znamená pro obyvatele města, že se konají Tradiční bítešské hody.

Mnozí z vás Bítešáků jste zažili hody jako aktivní účastníci a tento článek pro vás nebude „nic nového". Pojďme si připomenout malou symboliku hodů, jak to s těmi „našimi" hody vlastně je. Hody jsou každoročně pořádány pod záštitou Města Velká Bíteš a hlavním pořadatelem slavnosti je Informační centrum a Klub kultury Města Velké Bíteše. Obyčejový program provádí skupina svobodné mládeže (chasa) v čele s hlavním stárkem a stárkovou. Velkou vážnost mají rychtář s rychtářkou, historické postavy sehrávající důležitou roli, spolu s dalšími aktéry, a to především o hodové neděli. Jako první se na náměstí postaví mája, pod ní pódium (letos bude úplně nové) zbylé místo zaplní druhé pódium, kolotoče a stánky. Po celém městě se otevřou hodové sklípky se skvělou muzikou, vínem a burčákem. Toto jsou známé skutečnosti pro všechny obyvatele města a hodové hosty, kteří se dají počítat v tisících. Za touto velkou slavností se ale skrývají měsíce příprav, se kterými je obeznámeno jen několik desítek lidí. Někteří vůbec netuší, co taková příprava i samotná organizace hodů obnáší. Pojďme si přiblížit a krátce představit aktéry a symboliku hodů, bez kterých by to opravdu nešlo.

Chasa
Chasa je seskupení mládeže, které se stará o hladký průběh hodů. Jsou to mladí lidé se smyslem pro humor, kteří navazují na tradice a věnují se přípravě slavnosti. Jejich hlavním úkolem je vybrat a připravit máju, hlídat ji přes noc, zvát občany města na hody, tancovat během hlavního hodového programu a bavit se. Příprava hodů začíná již začátkem prázdnin, během kterých chasa absolvuje řadu společných nácviků a akcí. Počet členů chasy je cca 48. Je to vždy číslo dělitelné osmi, protože tancují v tzv. kolonách, v každé jsou vždy čtyři páry.
Koncem prázdnin si členové chasy půjčují od Klubu kultury kroj, pokud ho nevlastní. Chasa se strojí do krojů dvakrát, a to v neděli před hody na bohoslužbu a na zvaní občanů Velké Bíteše, a o týden později na bohoslužbu, zvaní stárek, hodový průvod městem a hlavní hodový program.

Hlavní stárek a stárková
Hlavní, první nebo vrchní stárek je volen chasou a je zodpovědný za celý průběh hodů. Mezi jeho povinnosti patří: spolupracovat s Klubem kultury, sehnat minimálně 32 lidí, aby utvořili čtyři kolony a nacvičit s nimi tance, vytvořit harmonogram akcí pro chasu, zajistit videodokumentaci hodů, vybrat a připravit s chasou máju, zajistit bezpečné postavení máje, spoluvytvořit pozvánku na hody, zajistit hodové víno, vyrobit takzvané „glejty", tj. symbolická povolení provozovat hodové sklípky, a mnoho dalšího.
Důležitý úkol hlavního stárka je zajistit rychtáře s rychtářkou. Rychtář se oslovuje především z bývalých hlavních stárků nebo z lidí doporučených chasou. Dále musí hlavní stárek domluvit hodového písaře, policajty, cikány a kata. Důležitou oporou v plnění jeho povinností je jeho stárková.

Rychtář a rychtářka, hodové právo
Nejčestnější funkci vykonávají rychtář s rychtářkou a jsou také největší autoritou hodů. Starají se o chasu a prožívají spolu některé společné akce. Jejich úkolem je zajistit dva až tři konšelské páry. Ve středu před postavením máje rychtář přebírá na radnici hodové právo, symbol jeho úřadu a moci, které po celou dobu hodů opatruje. Je to dřevěná atrapa zdobená koženkou a bužírkami. Dnes se používá přesná replika originálního práva. Právo je během roku uloženo u starosty na radnici. Na hodovou neděli je rychtářský pár oblečen v krojích. V hodovém průvodu jezdí ve vlastním kočáře taženým párem koní. Na pódiu sedí u rychtářského stolu, kde mají víno, koláče a další občerstvení. Když rychtář tančí, drží vždy v ruce právo, aby nebylo ukradeno. Rychtářka se při programu většinou slovně neprojevuje, ale u chasy má stejnou vážnost jako rychtář.

Konšelé
Kromě rychtáře za rychtářským stolem na hodovou neděli sedí konšelé. Jsou to dva nebo tři páry oblečené v historických kostýmech z různých slohových období. Představují radní z náměšťského, osovského nebo rajhradského panství. V hodovém průvodu jezdí stejně jako rychtář kočárem s koňmi. Rozhazují lidem čokoládové rychtářské dukáty, dříve drobné haléře. V hlavním hodovém programu sehrávají s písařem satirické scénky.
Dříve konšelé představovali „módré a opatrné" bítešské radní. Jejich ženský doprovod byl nazýván fraucimor.

Písař
Moderátorem dění na pódiu v hodovém programu je písař. V případě každého neočekávaného dění by měl zasáhnout. Čte zdravice a paragrafy, udržuje kontakt s diváky a uvádí jednotlivá vystoupení. Mluví nářečím - „betešštinou". Paragrafy jsou smyšlená pravidla pro diváky a aktéry hodů, které se každý rok mírně upravují. Před začátkem hodů musí doladit detaily s konšely a policajty při sehrávání humorných scének. Písař je oblečen v historickém kostýmu a na krku má medaili. Podle paragrafů musí být expert na víno a musí ochutnávat všechny tekutiny kromě minerálek a vody. Je nadřízený policajtům, kteří ho obsluhují. Písař je skutečná historická postava, která v dávných dobách vykonávala svou funkci.

Policajti, cikáni a kat
V neděli jsou pod májou aktivní také hodoví policajti - předem domluvená skupina lidí, kteří jsou převlečení do historických kostýmů. Ti udržují všeobecný pořádek, hlídají rychtářovo právo a kontrolují dodržování paragrafů. Jeden z policajtů vždy drží písařovi knihu s paragrafy, další mu donáší víno a ostatní hlídají u schodů na pódiu. Když se chase nebo někomu z aktérů něco nelíbí, pouze zavolá „policajt", a jeden z policajtů ihned přiběhne.
Cikáni kromě vybírání peněz od návštěvníků v hodovém průvodu, v čemž jsou velice úspěšní, dělají nepořádek na hodovém pódiu. Každý rok kradou zajíce pověšeného na máji a organizovaně narušují celý hodový program. Zabránit krádeži se snaží právě policajti, kteří cikány honí.
Kat spolu s policajty spouští hodový zvon na vyhlédnutý taneční pár. Pokud někoho chytne, dotyčný se musí vykoupit v „békuvni", což je takový malý „mobilní sklípek". Kat při sobě vždy nosí sekeru a těší se na rychtářův rozsudek, že má cikán za ukradení zajíce podlehnout trestu smrti. Dříve kat na pódiu porážel berana - tento zvyk se ale neudržel.

Týden trvající Tradiční bítešské hody patří do kategorie hodů s rychtářem a právem a jsou největší a nejvýznamnější kulturní akcí roku ve Velké Bíteši i v širokém okolí. O hodovém víkendu je pro návštěvníky připraven bohatý kulturní program. V hlavním hodovém dni – v neděli – vychází krojovaná chasa spolu s rychtářem slavnostním průvodem městem směrem k pódiu. Tam chasa tančí Českou a Moravskou besedu, hlavní stárek předává rychtářovi dožínkový věnec, písař čte hodové paragrafy, a nakonec bývá prostor pro zavádění, kdy chasa vyzve k tanci někoho z veřejnosti.

Za zmínku určitě stojí i folklorní pořad „Setkání na Podhorácku", který se na hlavním hodovém pódiu koná vždy v hodovou sobotu odpoledne. Jedná se o přehlídku dětských i dospělých krojovaných skupin, především z Velké Bíteše a podhoráckého okolí, ale i ze sousedních regionů. Letos se bude konat již 23. ročník.

Představili jsme vám takto alespoň krátce nejdůležitější aktéry Bítešských hodů. Pokud by vás Bítešské hody zajímaly a chtěli se dozvědět ještě víc, můžete nahlédnout do Zpravodaje města z r. 2020 (květen – listopad), kde byl zveřejněný malý seriál o Tradičních bítešských hodech. Články byly čerpány z maturitní práce Bítešáka Petra Maška. Byl přiblížen celý průběh a symbolika hodů a jejich příprav. Byly zde popsány úkoly pořadatelů a hlavních aktérů hodů. Pro čtenáře to byly a jsou určitě zajímavé skutečnosti, které bývají často skryty.
Ať se ty letošní hody vydaří co nejlépe, v pohodě, klidu a bez komplikací.

Silvie Kotačková, Informační centrum a Klub kultury