OPEVNĚNÝ KOSTEL SV. JANA KŘTITELE

kostel shora_MikulecHlavní historickou památkou a dominantou města je opevněný kostel svatého Jana Křtitele.

KOSTELNÍ TVRZ sv. Jana Křtitele ve Velké Bíteši je ojedinělou stavební památkou ve vrcholně gotickém stylu.

Skládá se z vlastního dvoulodního chrámu s věží a z pozdně gotického opevnění s baštami a vstupní dvoupatrovou věží. Opevnění získal nejspíše ve 14. století. Hradby se dochovaly téměr v původním stavu a jsou volně přístupné k prohlídce po celý rok.

Pro zájemce je také možno po předchozím objednání zrealizovat prohlídku kostela sv. Jana Křtitele s výkladem ke stavbě samotné i k opevnění nacházejícím se kolem kostela, které bylo součástí městských hradeb. 

Domluvit si prohlídku předem můžete telefonicky nebo emailem:
Kontakt: Mgr. Ivo Kříž 
Tel.: +420 566 789 380
 Mobil: +420 731 852 112 
E-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. .

 

Ke kostelu přiléhá starý hřbitov, založený roku 1771, kde můžeme najít náhrobky významných bítešských rodáků - Jana Tiraye, místního učitele a historika a architekta Leopolda Seky.

HISTORIE

kostel 2013_07První zmínka o kostele pochází z roku 1240 a je rovněž nejstarším dokladem o Velké Bíteši. Vztahuje se k propůjčení patronátního práva nad bítešským kostelem a farou cisterciáckému klášteru v Tišnově Porta Coeli.

Původně se jednalo o dřevěnou stavbu, která byla poprvé přestavěna v pozdně románském období. V této době měl kostel podobu dvanáct metrů široké lodě s přilehlou apsidou. Ve 14. století byla přistavěna věž a v následujícím století také kostelní hradby s hradební věží.

Gotická přestavba kostela byla dokončena v roce 1501 mistrem Pavlem Zickerem, o čemž svědčí nápis nad triumfálním obloukem. Stavba kostela byla funkčně dohotovena stavitelem Pavlem Zieckerem zřejmě v době ukončení prací na hradbách, o čemž svědčí také příslušný nápis na vítězném oblouku datovaný rokem 1501: „Anno domi 1501 finitu est hoc op. Sabbato ante nati(vitatem) marie per paulus zicker, pace p(ro) benefactoribus.“

kostel-insidesloupyV této době měl již kostel dvě lodě a novou žebrovou klenbu. Postupně také rostla věž kostela, která má dnes výšku 38 metrů. Tehdy byla horní část dřevěná. Nynější plechové střechy na obou věžích jsou až z přelomu 19. a 20. století.

Kostelní hradby byly obehnány příkopem, přes který vedl padací most. Ten byl na konci 17. století nahrazený mostem zděným.

 

hradby3Hradby tvoří kolem kostela nepravidelnou elipsu 48 m dlouhou a 32 m širokou, jejich obvodová délka je 160 m. Hradby byly původně asi 7 m vysoké a posud jsou 1 ½ m tlusté; na nich stávala ještě jiná zídka asi 1 m vysoká a ½ m tlustá (byl to „parkan“, jenž obráncům tvrze kostelní byl ochranou proti střelám nepřátelským). Uvnitř bašt byla dvě dřevěná lešení nad sebou ve výšce asi jako jsou střílny.

Mezi hradbami a příkopem byly palisády. Nyní jsou hradby hlavně na severní straně značně nižší; byly sneseny, aby se zabránilo vlhkosti v kostele. Do r. 1800 byla v tomto prostranství i hradní studně 26 m hluboká, která tenkráte byla zasypána. 

Pevné kamenné hradby z místních zdrojů si s povolením panovníka postavili naši předkové pro uhájení holého života v dobách válek, bitev i nájezdů loupeživých rytířů, které přitahovalo tehdejší bohatství města. Hlavním účelem kostelní tvrze byla ochrana obyvatel a pokladu městského a farního.
Opevnění kostela se stalo vzorem pro opevnění kostelů v Osové Bítýšce a Jinošově. 
 
Až do času císaře Josefa II. byla pod celým kostelem krypta, v níž se pochovávali kněží a významnější osoby z města. V 15. a 16. století se dostalo bítešskému kostelu velké pocty. Sama náměšťská vrchnost, tehdy věhlasný rod pánů z Lomnice, si zvolila místo pro svou hrobku právě v tomto kostele. 
 
Ke kostelu neodmyslitelně patří kostelní zvony, kterých je v současnosti pět. Tři z nich jsou ve velké věži a jsou to Poledník24, Maria25 a Kříž26. Další dva visí v hradební věži. Jsou jimi Velký zvon a Umíráček27. Největším z nich je Velký zvon, který je z roku 1503 a byl darován městu měšťany Pavlem Sovou a Martinem Vydrou. Jeho hmotnost je 1950 kg a měří 142 cm v průměru. Dříve bylo zvonů šest, posledním z nich byl Pozdvihovánek, ten byl však zrekvírován v první světové válce.