Historie objektu

Již polovinu století sídlí městské muzeum v zadní části domu čp. 5 situovaném na náměstí proti radnici. První zmínky o objektu jsou uvedeny v Městské knize z roku 1414. Tehdy náležel vladyckému rodu z Klečan - až do roku 1440 tu byly masné krámy, potom v těchto místech vystavěli tzv. velký dům. Později nemovitost obhospodařovala zdejší vrchnost sídlící na náměšťském zámku, pánové z Žerotína, kteří na svých panstvích podporovali České bratry.

Jednota bratrská a nová modlitebna

V Bíteši byla Jednota bratrská již od poloviny 16. století a měla zde také svoji školu. Na sklonku století Jan Diviš z Žerotína nechal postavit za domem čp. 5 novou modlitebnu. Kostelík byl přístupný ze severu dvěma uličkami z rynku a z jihu fortnami v hradbách. Stavba byla dokončena na jaře roku 1598. Dne 24. května se uskutečnila slavnost vysvěcení. Zúčastnil se jí osobně také Divišův bratr Karel st. z Žerotína, který později panství převzal. Dochovala se o tom zmínka v jeho korespondenci, konkrétně v dopise panu Václavu Kobylkovi z Kobylí: „...a já včerejšího dne v Byteši při posvěcování kostelíku, kterýž bratr můj vnově vystaviti dal, jsem byl, a z noci domů odtud přijel." Datováno 25. máje 1598 na Rosicích.

Vybudováním nové bratrské modlitebny přibylo městu významné středisko duchovního života. V panském renesančním domě, který s kostelíkem souvisel směrem k náměstí zřídila přející vrchnost bratřím prostory na bydlení a pro farní a školní účely. Tak tomu bylo v době největšího rozkvětu Jednoty bratrské v Bíteši, a to až do dvacátých let 17. století, kdy nastaly v zemi velké změny v tolerování víry jiné než katolické.

Velké změny v 17. stol.

V roce 1628 se bratři museli vystěhovat a také Karel st. z Žerotína věrný své víře a přesvědčení odchází ze zdejšího panství. Dům v rámci svého nemovitého jmění prodal Albrechtu z Valdštejna, který jej obratem prodal Verdenberkům. Po několik desetiletí zůstal neobsazený a pustl. Bítešští konšelé se jej snažili získat do majetku města. Podařilo se jim to v roce 1673 a od té doby patří k základnímu kmenovému jmění města.

Dne 15. července 1678 byl vydán darovací dekret podruhé, a to na pergamenu: Je to listina majestátných rozměrů, jejímuž zhotovení hraběcí písař věnoval velkou péči a notnou dávku kaligrafického i ornamentálního umu. Vespod je připojena závěsná pečeť. Tento dokument patří k nejdůležitějším i nejpohlednějším písemným památkám městského archivu.