Kostel sv. Jana Křtitele

Nejstarší zmínka o bítešském kostele je zároveň nejstarší dodnes dochovanou písemnou zmínkou o Velké Bíteši. Listina pochází z roku 1240, český král a markrabě moravský Václav I. daruje patronátní právo nově vzniklému cisterciáckému klášteru v Tišnově Porta Coeli nad kostelem v Moravských Budějovicích, kostelem Petra a Pavla v Brně a také nad bítešským kostelem, farou a poplužním dvorem. Z faktu, že v této době měl již kostel faru a poplužní dvůr a Velká Bíteš byla již zeměpanskou osadou, lze usuzovat jeho vznik již ve 12. století.

Historie kostela sv. Jana Křtitele

Z původního kostela se do dnešní doby nechovalo nic. Byl totiž jako většina kostelíků té doby dřevěný. Teprve ve 13. století, kdy se stal patronem kostela Tišnovský klášter, začala stavba kamenného kostela v románském slohu. Z této doby pochází prokazatelně presbyteriální část, kdy důkazem pro toto tvrzení je kamenný polokruh, který byl nalezen pod dlažbou stávajícího kostela při rozsáhlé opravě v letech 1875-1877. S výjimkou horních krycích partií byl chrám do nynější podoby budován přibližně od poloviny 14. století. Nejdříve se postavila presbyteriální část a přilehlá sakristie. V průběhu 15. století byl kostel rozšířen o část lodní a napojen na velkou věž, čím půdorysně nabyl dnešnímu vzhledu.

Kamenná hradba kolem kostela

Velká Bíteš upevnila své postavení města udělením plných městských práv za pomoc při dobývání hradu Náměšti v roce 1408 tehdejším majitelem Náměšťského panství Lackem z Kravař. Tato skutečnost se odrazila na podobě kostela. Za účelem dokonalejší ochrany obyvatel ve městě obklopeném hradbami byla zbudována kamenná hradba kolem kostela. Z této doby pochází i vstupní hradební věž do areálu kostelní tvrze. Stavba kostela byla funkčně dohotovena stavitelem Pavlem Zieckerem zřejmě v době ukončení prací na hradbách, o čemž svědčí příslušný nápis na vítězném oblouku z datací 1501.

Byt pro hlídače kostela

V nejvyšším patře kostelní věže bydlel v letech 1500-1762 tzv. hlídač. Kolem jeho bytu byla na kamenných podporách zřízena pavlač, do které vedly z kostelní strany dveře. Požár roku 1762 toto obydlí zničil a od té doby již nebylo obnoveno. Celé patro pochází z pozdější doby než sama věž, asi z 16. století.

Zazděná krypta

Až do doby vlády císaře Josefa II. byla pod celým kostelem krypta, v níž se pochovávali kněží a významnější osoby nejen z města. V 15. a 16. století si náměšťská vrchnost páni z Lomnice a na Náměšti zvolili kostel za místo pro svou hrobku. Císař Josef II. ovšem pochovávání v kostelích zakázal a za jeho vlády byla krypta zazděna. Po jejím otevření na začátku 19. století z ní byly vyndány cínové rakve a byla zavezena.

Stavební úpravy kostela

Přestože se kvůli častým přestavbám na první pohled jeví, že chrám je bez jednotného stavebního slohu, převládá styl vrcholně gotický. Barokní úpravy byly provedeny v 17. a 18. století. Masivní stavba kostela byla jen zřídkakdy opravována. Stávalo se tak pouze v nezbytných případech, kupříkladu po vypálení nebo rabování (v době husitských válek - vypálen husity 1425, tábority 1428, za třicetileté války vyrabován v roce 1622 Dietrichsteinovým císařským plukem a v letech 1645 a 1646 Švédy. V roce 1435 a později v roce 1762 kostel vyhořel). Další úpravy proběhly v roce 1946 a zásadní opravu chrám prodělal v roce 1990. K dílčím úpravám dochází dodnes, práce probíhají pod patronací památkové správy.

Stavba kostela

Hradby kolem kostela tvoří nepravidelnou elipsu dlouhou 48 m a širokou 32 m, jejich obvodová délka je 160 m. Vnitřní prostranství je zvětšeno pěti baštami postavenými do půlkruhů. Hradby byly původně asi 7 m vysoké a dodnes jsou 1,5 m široké. Do areálu se vstupuje hradební věží, která byla v minulosti opatřena padacím mostem, kdy po celém obvodu hradeb byl vyhotoven vodní příkop. Ten byl v roce 1820 zasypán.

Chrámová budova se skládá z tzv. velké věže, lodi, presbytáře a tří přístavků (kaple, předsíně a sakristie). Věž je vysoká 38 m, mimo přístavek na zvony. Je čtyřhranná s délkou stran 8 m a vystavěna z lámaného kamene.

Převážně gotický chrám doplňují další styly. Jednotlivé části pocházejí z rozličných dob. Loď kostela je rozdělena na dvě poloviny třemi žulovými sloupy (jeden z mála dvoulodních chrámů v České republice). Zmiňované tři sloupy podpírají klenutí stropu, ten tvoří na každé straně čtyři pravidelné klenební čtverce. Čtverce rozdělují čtyři žlábková žebra, spojená uprostřed plochým svorníkem do čtyř trojhranných polí. Presbytář chrámu je vystavěn odlišným stylem. Ač byl zhotoven v období vrcholné gotiky, je zde ještě užity raně gotický styl, pouze některé prvky jsou vrcholně gotického rázu. Klenutí v presbytáři je zcela nepravidelné a bez sloupů. Materiál, ze kterého bylo vyhotoveno žebroví, je načervenalý pískovec.

Délka celého chrámu činí 40 m s výškou 9 m. Presbytář, dlouhý 13,5 m a vysoký 9,7 m je od lodi s šířkou 10,4 oddělen vítězným obloukem, který neobsahuje žádné gotické prvky. Okna v lodi i v presbytáři mají většinou moderní ráz. Jen dvě dříve zazděná okna byla při opravě v roce 1877 vylámána do původního stavu. Nejprve se zasklila čirým sklem, později ve v nich instalovaly vitráže sv. Cyrila a sv. Metoděje vyhotovené z finančních darů donátorů kostela. Zpěvný kůr byl dříve dřevěný, až v roce 1811 byl nahrazen kůrem zděným v neobarokním stylu.

Hlavní oltář je postaven v novogotickém stylu. Vyhotovil jej bítešský mistr Josef Svoboda v letech 1890-1892, kdy jeho inspirací ke stavbě byla bítešská gotická monstrance.

Inventář kostela

Křížová cesta

V lodi kostela se nachází 14 velkých obrazů, které pocházejí z kapucínského kláštera v Náměšti nad Oslavou, zrušeného Josefem II. v roce 1784. V bítešském chrámu se ocitly v téměř kompletní sestavě v roce 1870. Dvě chybějící zastavení se podařilo dohotovit roku 1882. V roce 1990 došlo k reinstalaci křížové cesty a místo ní chrám zdobily v letech 1990-2000 moderní plastiky bítešského sochaře Lubomíra Laciny. V roce 2000 proběhla pod vedením akademického malíře Františka Rauše rekonstrukce původní křížové cesty, která byla následně instalována zpět do lodi kostela.

Boční kaple

V boční kapli se nachází oltář Panny Marie a v jeho dolní části boží hrob. Naproti oltáři jsou umístěny na konzolách tři sochy: sv. Václav, sv. Antonín a sv. Terezie z Lisieux. V kapli byly částečně odkryty fresky z poloviny 16. století.

Varhany

Na kůru se nacházejí varhany vyhotovené v roce 1854 Františkem Svítilem z Nového Města na Moravě. Po veřejné sbírce v letech 2003-2005 se přikročilo k opravě památkově chráněných pseudobarokních varhanních skříní a stavbě nových varhan. Nyní tento nástroj obsahuje dva manuály a pedál s celkovým počtem 18 rejstříků. Ve velké skříni (hlavním stroji) se nachází 9 hlasů, v malé skříni v zábradlí (positivu) 5 hlasů a v pedálu (za hlavním strojem) 4 hlasy. Výstavbu nových varhan prováděl Bohumil Žloutek.

Náhrobky

Náhrobky se nacházely v kostele v hojném počtu. Omylem či snad záměrně byly zničeny. Původně byl jeden náhrobek usazen před hlavním oltářem a další se nacházely za ním. Další čtyři byly pod kůrem. Nějaký čas byly náhrobky dokonce umístěny mimo budovu kostela, v hradebním areálu.

Nyní je vsazeno pět náhrobků do zdi ve vstupním prostoru pod věží. Dominuje zde náhrobek Znaty z Lomnice, který se dochoval v původní podobě. Představuje rytíře v životní velikosti stojícího v plné zbroji, opřeného o štít se znakem rodu. U hlavy se nachází dřímající lev a u nohou leží přilba s chocholem. Právě tento náhrobek se nacházel až do roku 1831 před hlavním oltářem.

Zvony

Bítešský kostel sv. Jana Křtitele má celkem 5 zvonů. Tři z nich jsou umístěné na kostelní věži a dva na věž hradební. Na kostelní věži se nachází zvony Poledník, Maria a Kříž. První z těchto zvonů Poledník „Ave" byl v 17. a 18. století nazývám také „Burian", protože se jím zvonilo proti mračnům. Váží 600 kg a v průměru má 99 cm. Ke slití zvonu došlo kolem roku 1500. Mimo nápisu zvon obsahuje také reliéfy Krista bez kříže se znaky evangelistů a Pannu Marii s dítětem a anděly. Největší ze zvonů Maria měl původně název „Vavřinec", protože jméno tohoto konšela lze na zvonu nejlépe číst. Má hmotnost 1800 kg a průměr 134 cm. Pochází z roku 1568. Kromě nápisu jsou na zvonu reliéfy Panny Marie s dítětem a Krista na kříži. Třetí zvon Kříž váží 1240 kg a má průměr 127 cm. Podle nápisu na zvonu byl vyhotoven v roce 1505. Reliéf na zvonu představuje Krista na kříži, pod nímž stojí Panna Maria se sv. Janem. Na hradební věži se nachází Velký zvon a Umíráček. Velký zvon byl darovaný kostelu v roce 1503 bítešskými měšťany Pavlem Sovou a Martinem Vydrou. Jeho hmotnost je 1950 kg a průměr 141,5 cm. Současný Umíráček byl odlit v roce 1961. Má hmotnost 55 kg a průměr 45 cm.