POBĚLOHORSKÉ OBDOBÍ
Největší změny představovaly vždy změny vrchnosti. Někdejší tři žerotínská panství - náměšťské, rosické a troubské zakoupil roku 1629 rakouský dvorský kancléř a důvěrník císaře Ferdinanda II. Štýrského Jan Křtitel Verdenberg (viz foto z Wikipedie).
Ten si vybudoval u dvora vlivné postavení a byl v roce 1630 povýšen do hraběcího stavu, čímž se dosavadní náměšťské panství proměnilo v hrabství (v českých právních dějinách se jedná o ojedinělý případ, kdy panství získalo statut hrabství).
Se jménem Verdenbergů je spojena i církevní architektura na jejich moravských statcích. Jan Křtitel na vlastní náklady nechal postavit kostel sv. Jana Křtitele v Náměšti nad Oslavou. Nad vchodem do kostela je umístěn erb Verdenbergů a Jan Křtitel i s manželkou Marií Kateřinou Coroniniovou je zachycen na hlavním oltářním obrazu.
Ovšem hlavním problémem v celém panství byl citelný úbytek obyvatel. Ve Velké Bíteši klesl počet obyvatel z 1200 na pouhých 650. Také z toho důvodu jako hlavní zdroj obživy získalo na důležitosti znovu zemědělství. Toto ustrnutí na tradičních způsobech obživy však zapříčinilo, že se rozvoj města zpomaloval, až se úplně zastavil.
Od roku 1733 bylo náměšťské panství majetkem hrabat z Enkevoirtu a Kuffsteinu a od roku 1753 pánů z Haugwitzů.
V roce 1742 byla Velká Bíteš obsazena pruským vojskem, které vpadlo na Moravu.
Za vlády císařovny Marie Terezie a Josefa II. dochází k mnoha reformám. Důležitou změnou je zrušení nevolnictví a poddanství, čímž je zapříčiněn růst výroby v manufakturách. Tento trend se však Velké Bíteši vyhnul, ta zůstala orientovaná na místní zemědělství a řemeslo.
Další ránou pro město pak byl velký požár, kdy vyhořela velká část města, a to v roce 1776.
Velká Bíteš bývala od konce 14. století až do zrušení poddanství v roce 1848 jediným městem na panství, přičemž vrchnost sídlila v Náměšti nad Oslavou. Znamenalo to, že požívala větší samostatnosti, než bývalo u vrchnostenských měst zvykem, avšak vrchnostenské podnikání bylo místně vázáno na její sídlo.
NÁŠTĚVA CÍSAŘE JOSEFA II.
Ve středu 3. září 1783 o půl deváté ráno naše město přivítalo císaře Josefa II. Cestoval z vojenského ležení v Tuřanech do ležení v Čechách. Císařská návštěva ve Velké Bíteši byla dopředu ohlášena. Konaly se mohutné přípravy, nejvíce se této akce účastnila především městská rada, vrchnost a duchovenstvo i nádeníci k očištění a namazání kočárů. Místem přivítání a pohoštění byl stanoven tehdy nejvýstavnější zájezdní Klusákův hostinec (dnes Hotel Jelínek).
Císař se zajímal o to, jak dopadla úroda a před kolika lety město vyhořelo. Svého generála se pak ptal, která silnice je vhodnější pro
přesun vojska z Čech, zda přes Náměšť či Bíteš. Bylo mu odpovězeno, že zde je cesta po rovině a přímější, tam mnohem neschůdnější. Po půlhodinovém pobytu pokračoval s doprovodem za vyzvánění zvonů dále. Tato návštěva možná přispěla k tomu, že byla upřednostněna výstavba císařské silnice z Jihlavy do Brna právě přes Velkou Bíteš. Stavěla se v letech 1783–1787.
PRUSKÉ TAŽENÍ
Rakousko 3. července 1866 prohrálo ve válce s Pruskem v bitvě u Hradce Králové. Do města vstoupilo pruské vojsko o síle 5 000 mužů, 101 důstojníků a 700 koní a byli zde i ubytováni. Poté město dostalo povinnost ubytovávat a vyživovat trvale 600 vojáků a 180 koní.
Později 8. srpna do Velké Bíteše přijela pruská polní nemocnice, která své nemocné nakažené cholerou umístila ve škole, na radnici a osovském zámku. Pruských vojáků zde na choleru zemřelo 56. Pochováni byli kvůli riziku nákazy a jejich protestantské víře poblíž mrchoviště v Radostínech, dnes zvané "Na Prajzích".
Foto: Bítešské náměstí v r. 1890
PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA A VZNIK ČESKOSLOVENSKA
První světová válka sice nepřivedla do Velké Bíteše nepřátelská vojska, avšak na základě všeobecné mobilizace muselo mnoho mužů odejít na frontu. Tím byla omezena výroba v mnoha odvětvích. Dlouhotrvající válka vedla k hospodářskému a politickému rozvratu Rakouska-Uherska.
Do Velké Bíteše se v pondělí 28. října 1918 zpráva o vyhlášení Československé republiky dostala v dopoledních hodinách. Žáci ve škole proto byli v poledne posláni domů s tím, že se večer bude konat velká oslava.
A skutečně se během odpoledne na náměstí objevilo množství lidí domácích i přespolních. Z veřejných budov byly strženy plechové orlice. Organizovaný průvod vyšel z Lánic na náměstí za doprovodu hudby a vyzvánění všech zvonů. Pak se tančilo ve všech hostinských sálech.
Velká Bíteš byla založena v první polovině 13. století patrně jako zeměpanské město na místě dřívější osady či dvoru. Okolo roku 1250 však přešla pod vrchnostenskou správu. Asi proto byla v polovině 14. století pouhým městečkem, které se ale v 70. letech 14. století pod přechodnou markraběcí správou proměnilo v město.
