Previous Page  12 / 52 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 12 / 52 Next Page
Page Background

|

Leden 2017

Zpravodaj Město Velká Bíteš

www.velkabites.cz

|

www.bitessko.com

sku. Do Maďarska je to poměrně daleko, dále než do Velké Bíteše, a my jsme chtěli partner-

ství založené na častých oboustranných návštěvách. To byl jeden z pragmatických důvodů

a druhý - mnozí členové KR Schrobenhausen jsou z rodin, které mají kořeny v tehdejším

Československu, například matka mojí ženy Agathy pochází z bývalého Československa.

Franzi, jak budou ty naše vztahy pokračovat a jaká jsou tvoje přání a očekávání do

budoucna?

F:

Moje přání do budoucna - snad jedna věc. Jak na to navázat? ...Když jsme toto partnerství

s vámi začínali, setkávali jsme se ve Schrobenhausenu s veskrze kritickými hlasy, s ohledem

na minulost – to za prve. Mnozí však projevili také porozumění a jsou zde společně s námi,

jako Walter a Marlene Hiller, kteří mají také svoji „historii“ spojenou s bývalým Českosloven-

skem – byla to jejich původní vlast, ale nyní tady sedí s námi za jedním stolem. Ale jsou dva

takové pohledy: Co očekávám? Když se podívám dolů

(seděli jsme v KD nahoře)

, tak tam

sedí mladí Češi a Němci za jedním stolem a tito mladí Češi a Němci společně tančí a baví se.

A když si ti mladí spolu rozumí je to jen dobře. Jedna mladá dívka ze Schrobenhausenu mně

řekla: „Já jsem v ČR našla novou kamarádku, je to dívka z Thajska, která je v ČR ve Velké

Bíteši na výměnném pobytu“. Ana tomto základě musíme stavět tu naši společnou budoucnost,

tvořit ten budoucí svět. Akdyž se toto bude dít ve smyslu a duchuAdolfa Kolpinga a bude se to

dít ve stejné křesťanské víře i ve víře ve společné hodnoty, pak se to může podařit.

A:

Já bych chtěla také něco dodat. Já jsem první generace, jejíž rodiče byli „vyhnáni“

z Československa. Ale já mám pozitivní dojmy, když přijíždím do České republiky.

Naše rodina nemá žádné majetkové požadavky. Moje matka zde sice zanechala dům,

ale už nechce nic vracet.

F:

Proč také!

A:

Vůbec nic. To byla minulost, to se jednou stalo...

Výborně, to jsou velice moudrá slova...

A:

Ale chci ještě něco dodat. V tom domě žila také sestra mojí matky, která byla o de-

set roků starší než ona. Měla 22 roků, když byla naše rodina vyhnána, a ta se pokoušela

nakazit nás všechny myšlenkou nenávisti, že už nechce mít nikdy nic s ČR („Tschechien“)

společného, ale to není náš názor – vůbec ne, my se na to díváme velice pozitivně a jsme

za jedno s myšlenkou „smíření“, jsme pro navazování kontaktů s ČR, setkávání se a to se

nyní děje, protože přichází nové generace, které se vzájemně poznávají, mohou se z toho

poučit a to je důležité pro Evropu a v tom má od nás Kolpingova rodina Schrobenhausen

masivní podporu.

Pěkně se to poslouchá. A nyní se Vás zeptám, jak se Vám líbí v ČR?

F:

Já bych chtěl za sebe říci - znám mnoho zemí, navštívil jsem jich asi dvacet a mohu říci,

že se mi v podstatě líbilo v každé zemi. Když člověk nemá zavřené oči, najde téměř v každé

z nich něco pozitivního. Bez patosu - to partnerství, ty vztahy trvají více jak deset let, vlastně 14

roků a já to nechci hodnotit nějak politicky, ale spíše po té lidské stránce, po stránce vztahů mezi

12