Naučná stezka „Už ty mlýny doklapaly“

3-mln NS

AKTUÁLNÍ STAV NAUČNÉ STEZKY - UPOZORNĚNÍ

Část stezky je ve špatném stavu v důsledku kůrovcové kalamity a těžby dřeva. Některé stromy se značkami jsou poškozené nebo zcela chybí. Na jaře dojde správcem naučné stezky k přeznačení. 

Naučná stezka vás provede nejenom okolo 9 bývalých mlýnů v okolí Vlkova, Křoví a Velké Bíteše.

Stezka má 2 okruhy, kratší měří 12 km, navazující okruh kolem Křoví měří dalších 7 kilometrů. Celkem si tedy můžeme udělat procházku dlouhou 19 kilometrů.

Pro její absolvování je dobré si na Informačním centru ve Velké Bíteši vyzvednout zdarma tištěného průvodce, ve kterém najdete všechny informace k 19 zastavením, které jsou v terénu označené pouze čísly na značce. 

Upozornění: Informační tabule v terénu nejsou, k tomu slouží leták (průvodce). Stezka je značena jedním směrem!

Průvodce si můžete prohlédnout nebo stáhnout zde: pdfLETAK_NAUCNA_STEZKA_585x210mm_fin_nový.pdf

 Trasa naučné stezky je v mapě vyznačena zelenou čerchovanou čarou, na zajímavá místa v mapě i terénu upozorňují čtverce s čísly (mapku si můžete také vyzvednout na Informačním centru na Masarykově náměstí 5 ve Velké Bíteši). V terénu je stezka značena na méně přehledných úsecích jednosměrně, některé úseky využívají turistické značky.

Pozor, trasa je značena jednosměrně!

K trase se pojí i turistický Svatováclavský pochod, jenž se koná pravidelně v září.

Naučná stezka má svůj začátek u budovy Základní školy na ulici Sadová – v přírodní učebně. Jsou zde k vidění ukázky biotopů, např. jezírko, les, louka, ale i přírodní zahrady, bylinková spirála, kapradinová skalka, geostezka. Je tu umístěn původní panel s informacemi o naučné stezce.

Podmáčená louka u Královského rybníka je jednou z nejzachovalejších vlhkých pcháčových luk v okolí. Najdeme zde v regionu vzácnější rostliny, jako je např. prstnatec májový, suchopýr úzkolistý či kozlík dvoudomý. Jejich výskyt a pestrost louky by nebyly zachovány bez každoročního kosení.

Rybník Zikmund

Kolem roku 1850 zrušený rybník o rozloze 12 ha. Dodnes je patrná hráz, která bývala dlouhá 432 m. Rybník byl napájen hlavně srážkami a neprotékal jím žádný větší potok.

Dnes jsou na jeho místě podmáčené půdy s porostem olše. Způsob stavby hráze a umístění do krajiny dokazuje, že se jedná o jeden z nejstarších rybníků v našem okolí. Přímo pod hrází u cesty roste méně běžný jilm horský.

Vlkovský rybník

Je se svými 22 ha vodní plochy největším rybníkem v regionu. Byl založen v roce 1526. Na jeho březích rostou některé zajímavé druhy rostlin, např. kosatec žlutý či šater zední.

Vlkovské mlýny – mlýn s pilou pod hrází rybníka a Králůvský (Krupičkův), o nich jsou první zmínky z roku 1573. Radostínský mlýn (Odehnalův) mlel do roku 1931, poté využívali vodu a kolo pro pohon různých zemědělských zařízení a ke šrotování obilí. U mlýna se přes potok nachází lesní studánka.

Lesní tůň

Je kráterem vzniklým při likvidaci munice těsně po 2. světové válce. Koncem března v době rozmnožování zde můžeme spatřit skokana hnědého.

V lesní školce (LŠ) LDSO u Křovské myslivny se pěstují sazenice původních dřevin – jedle bělokoré, dubu zimního a buku lesního ze semen vybraných starých stromů získávaných sběrem v našem okolí.

Studánka sv. Jána

Nedaleko křovské pily patří mezi nově vybudované studánky, kousek od ní se nachází lesní jezírko.

Pieta v Radostinách 

Sochařská kompozice od bítešského výtvarníka Lubomíra Laciny odhalená v roce 2004 obětem vojenským (v nedalekých polích „Na Prajzích" mají společný hrob pruští vojáci zemřelí na choleru) a civilním z prusko-rakouské války v roce 1866.

Křovský lom

Činný, dvouetážový lom, těží se zde zvrásněné souvrství amfibolitu a bítešské ortoruly, horniny se zpracovávají na drcené silniční kamenivo, vybrané bloky jsou využívány jako stavební kámen. Soutok Bílého potoka a Bítýšky.

„Reklama na čučení do krajiny" 

Dřevěné sochy Ing. arch. Župky se nachází na návší JV od obce Křoví, je zde výhled na obec i do údolí Bílého potoka.

Obec Křoví - dominantou je klasicistní kostel sv. Petra a Pavla pocházející z roku 1808, je to kultuní památka. K dalším zajímavostem patří budova bývalé fary postavená roku 1785 a boží muka u hřbitova i u hasičské zbrojnice.

Křovský úval 

Přirozené a polokulturní luční společenstvo v němž se donedávna vyskytovaly orchideje – bradáček vějičitý a pětiprstka žežulník. Z dalších zajímavých rostlin zde rostou teplomilné druhy jako modřenec chocholatý či šalvěj přeslenitá (babské ucho). Lokalita je ohrožena zarůstáním křovinami.

Revitalizační opatření 

Na levostranném přítoku Bílého potoka z roku 2007 má za úkol zadržovat vodu v krajině a zvyšovat biodiverzitu (druhovou pestrost). Jeho součástí je rybník, tůň pro obojživelníky a studánka.

V údolí zvaném Amerika je možné vidět výsledky rušivé činnosti vody na kaskádách tvořených odolnými rulami.

V údolí Bílého potoka se nachází nejvzdálenější místo naučné stezky Pánovský mlýn s obnoveným náhonem k malé vodní elektrárně. Už roku 1945 zde byla instalována turbína.

Nedaleko proti proudu je mlýn Rýglovský, posledním mlynářem byl Stanislav Čermák, zručný sekerník, který stavěl v širokém okolí vodní kola.

Další nově vytvořená studánka V Luhu je zajímavá výskytem drobného 3 mm velkého plže – praménky rakouské, jenž indikuje pramenité vody se stabilní teplotou a chemickými vlastnostmi.

Na Bílém potoce i jeho přítoku Bítýšce se nachází celá řada dnes již nefunkčních mlýnů. Všechny mlýny byly vybudovány na nestálé vodě, většina má svůj původ už ve středověku a mnohé z nich měly odedávna i pilu. V krajině jsou patrné zbytky starých náhonů.

Proti proudu je Křovský (Porupkův) mlýn, jeho provoz (mletí i pila) byl ukončen roku 1955, dále směrem k Velké Bíteši Dolní mlýn někdy také Knollův mlýn, který je zajímavý tím, že k němu vedly dva náhony, jeden ze sousedního údolí napájený tokem Radostínky (Bílého potoka), druhý přiváděl vodu z potoka Bítýška.

Prostřední mlýn (Hlouškův) – první zmínky z roku 1414, v 80. letech 20. st. se tu natáčel film s tematikou 2. světové války.

Přední mlýn (Hejtmánkův) – u něj se dodnes nachází budova starého katru – pily na dřevo a starý lomek ve fylitech.

 

Správce naučné stezky - Základní škola Velká Bíteš