OPEVNĚNÝ KOSTEL SV. JANA KŘTITELE

kostel shora_MikulecHlavní historickou památkou a dominantou města je opevněný kostel svatého Jana Křtitele.

KOSTELNÍ TVRZ sv. Jana Křtitele ve Velké Bíteši je ojedinělou stavební památkou ve vrcholně gotickém stylu.

Skládá se z vlastního dvoulodního chrámu s věží a z pozdně gotického opevnění s baštami a vstupní dvoupatrovou věží. Opevnění získal nejspíše ve 14. století. Hradby se dochovaly téměr v původním stavu a jsou volně přístupné k prohlídce po celý rok. Zejména kamenné bašty jako důležitá součást fortifikačního systému areálu a v nich dochované střílny jsou velmi zajímavé a k vidění bývají spíše u opevněných hradů.

Kostel je otevřen k návštěvě a modlitbě každý den v době kolem bohoslužeb. Mimo tuto dobu je možno využít prostor pod věží (zadní vchod), odkud je průhled přes mříž do kostela.

Pro zájemce je také možno po předchozím objednání zrealizovat prohlídku kostela sv. Jana Křtitele s výkladem ke stavbě samotné i k opevnění nacházejícím se kolem kostela, které bylo součástí městských hradeb. 

Domluvit si prohlídku předem můžete telefonicky nebo emailem v městském muzeu, případně na faře.
 
Městské muzeum
ředitel: Mgr. Ivo Kříž 
tel.: +420 566 789 380
mobil: +420 731 852 112 
E-mailTato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
 
 
Farnost Velká Bíteš
farář: P. Milan Vavro
mobil: +420 604 280 160
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
web: Římskokatolická farnost Velká Bíteš
 
kostel 2013 15

 

kostel 2013_hrobka_tirayKe kostelu přiléhá STARÝ HŘBITOV, založený roku 1771, kde můžeme najít náhrobky významných bítešských rodáků - Jana Tiraye, místního učitele a historika a architekta Leopolda Seky. Hřbitov přiléhá ze západní strany ke kamenné hradbě kostela. K pohřbívání občanů Velké Bíteše a přifařených obcí sloužil v létech 1771 - 1979. Hřbitov má oválný půdorys, ve směru sever - jih měří 90 m, ve směru východ-západ 40 m, plochu má přibližně 3.600 m2. Je na něm 550 hrobů, z toho bylo 200 zrušených, o převážnou část hrobů se občané v různé míře starají.

 

HISTORIE A STAVBA KOSTELA

historický-kostelPrvní zmínka o kostele pochází z roku 1240 a je rovněž nejstarším dokladem o Velké Bíteši. Vztahuje se k propůjčení patronátního práva nad bítešským kostelem a farou cisterciáckému klášteru v Tišnově Porta Coeli.

Původně se jednalo o dřevěnou stavbu, která byla poprvé přestavěna v pozdně románském období. V této době měl kostel podobu dvanáct metrů široké lodě s přilehlou apsidou. Ve 14. století byla přistavěna věž a v následujícím století také kostelní hradby s hradební věží.

Gotická přestavba kostela byla funkčně dohotovena stavitelem Pavlem Zieckerem zřejmě v době ukončení prací na hradbách, o čemž svědčí také příslušný nápis na vítězném oblouku datovaný rokem 1501: „Anno domi 1501 finitu est hoc op. Sabbato ante nati(vitatem) marie per paulus zicker, pace p(ro) benefactoribus.“

kostel-insidesloupyV této době měl již kostel dvě lodě a novou žebrovou klenbu. Postupně také rostla věž kostela, která má dnes výšku 38 metrů. Tehdy byla horní část dřevěná. Nynější plechové střechy na obou věžích jsou až z přelomu 19. a 20. století.

V nejvyšším patře kostelní věže bydlel v letech 1500 – 1762 tzv. hlídač. Kolem jeho bytu byla na kamenných podporách zřízena pavlač, do které vedly z kostelní strany dveře. Požár roku 1762 toto obydlí zničil a od té doby již nebylo obnoveno. Celé patro pochází z pozdější doby než sama věž, asi z 16. století.

Převážně gotický chrám doplňují další styly. Jednotlivé části pocházejí z rozličných dob. Loď kostela je rozdělena na dvě poloviny třemi žulovými sloupy (jeden z mála dvoulodních chrámů v České republice). Zmiňované tři sloupy podpírají klenutí stropu, ten tvoří na každé straně čtyři pravidelné klenební čtverce. Čtverce rozdělují čtyři žlábková žebra, spojená uprostřed plochým svorníkem do čtyř trojhranných polí. Presbytář chrámu je vystavěn odlišným stylem. Ač byl zhotoven v období vrcholné gotiky, je zde ještě užit i raně gotický styl, pouze některé prvky jsou vrcholně gotického rázu. Klenutí v presbytáři je zcela nepravidelné a bez sloupů. Materiál, ze kterého bylo vyhotoveno žebroví je načervenalý pískovec.

Délka celého chrámu činí 40 m s výškou 9 m. Presbytář, dlouhý 13,5 m a 9,7 m vysoký je od lodi s šířkou 10,4 oddělen vítězným obloukem, který neobsahuje žádné gotické prvky.

 

KOSTELNÍ HRADBY

Obranné hradby byly obehnány příkopem, přes který vedl padací most. Ten byl na konci 17. století nahrazený mostem zděným.

hradby3HRADBY tvoří kolem kostela nepravidelnou elipsu 48 m dlouhou a 32 m širokou, jejich obvodová délka je 160 m. Hradby byly původně asi 7 m vysoké a dosud jsou 1 ½ m tlusté; na nich stávala ještě jiná zídka asi 1 m vysoká a ½ m tlustá (byl to „parkan“, který obráncům kostelní tvrze byl ochranou proti střelám nepřátelským). Uvnitř bašt byla dvě dřevěná lešení nad sebou ve výšce asi jako jsou střílny. Mezi hradbami a příkopem byly palisády.

Nyní jsou hradby hlavně na severní straně značně nižší; byly sneseny, aby se zabránilo vlhkosti v kostele. Do r. 1800 byla v tomto prostranství i hradní studně 26 m hluboká, která již tenkráte byla zasypána. 

Pevné kamenné hradby z místních zdrojů si s povolením panovníka postavili naši předkové pro uhájení holého života v dobách válek, bitev i nájezdů loupeživých rytířů, které přitahovalo tehdejší bohatství města. Hlavním účelem kostelní tvrze byla ochrana obyvatel a pokladu městského a farního.
 
Opevnění kostela se stalo vzorem pro opevnění kostelů v Osové Bítýšce a Jinošově. 
 

KRYPTA

náhrobky2 uprAž do času císaře Josefa II. byla pod celým kostelem krypta, v níž se pochovávali kněží a významnější osoby z města. V 15. a 16. století se dostalo bítešskému kostelu velké pocty. Sama náměšťská vrchnost, tehdy věhlasný rod pánů z Lomnice, si zvolila místo pro svou hrobku právě v tomto kostele. 
 
Císař Josef II. zakázal pochovávání v kostelích a za jeho vlády byla krypta zazděna. Po jejím otevření na začátku 19. století z ní byly vyndány cínové rakve a byla zavezena.
 
 
Náhrobky se nacházely v kostele v hojném počtu. Omylem či snad záměrně byly zničeny. Původně byl jeden náhrobek usazen před hlavním oltářem a další se nacházely za ním. Další čtyři byly pod kůrem. Nějaký čas byly náhrobky dokonce umístěny mimo budovu kostela, v hradebním areálu.

Nyní je vsazeno pět náhrobků do zdi ve vstupním prostoru pod věží. Dominuje zde náhrobek Znaty z Lomnice, který se dochoval v původní podobě. Představuje rytíře v životní velikosti stojícího v plné zbroji, opřeného o štít se znakem rodu. U hlavy se nachází dřímající lev a u nohou leží přilba s chocholem. Právě tento náhrobek se nacházel až do roku 1831 před hlavním oltářem.

 

KOSTELNÍ ZVONY

 
zvon uprKe kostelu neodmyslitelně patří zvony, kterých je v současnosti pět. Tři z nich jsou ve velké věži a jsou to Poledník24, Maria25 a Kříž26. Další dva visí v hradební věži. Jsou jimi Velký zvon a Umíráček27. Největším z nich je Velký zvon, který je z roku 1503 a byl darován městu měšťany Pavlem Sovou a Martinem Vydrou. Jeho hmotnost je 1950 kg a měří 142 cm v průměru. Dříve bylo zvonů šest, posledním z nich byl Pozdvihovánek, ten byl však zrekvírován v první světové válce.
 
 
 
 
 

GOTICKÁ MONSTRANCE

 
monstrance 2013_01_FINS místním kostelem je spjata také vzácná gotická monstrance, která je nyní v majetku města. Byla zakoupena v roce 1473 vladykou Jesenickým a je dodnes nejcennější moravskou monstrancí. Monstrance byla vždy v majetku města a k církevním účelům byla zapůjčována. Bývá však vystavována jen málokdy a velmi často bývá zapůjčována na mezinárodní výstavy, kde je chloubou expozic. 
 
Její vznik je patrně datován do předhusitského období a dostáváme se tak s dobou jejího vzniku do počátku 15. století. Již městská kniha Bítešská z roku 1414 se zmiňuje o monstranci ve Velké Bíteši, bohužel vzhledem k jen krátkému zkazku nelze přesně doložit, zda se jedná přímo o monstranci.

Monstrance je vysoká 86 cm a má šestilaločnou nohu. Na předních lalocích jsou aplikovány dva medailóny (pravý z nich nese erb města Velké Bíteše a vyrytý letopočet 1473). Polygonální dřík se rozšiřuje ve vřetenový nodus (kapli) a nahoře přechází v obrácený jehlan podpírající schránku na hostii ve tvaru ležatého válce. Nad schránkou je postavena věž, v ní soška Bolestného Krista, na vrcholu fiála s růžicí. Základna schránky vybíhá na obě strany, z výběžků se tyčí postranný opětný systém pilířů a oblouků. Po stranách schránky jsou figury světců: sv. Kateřina, sv. Marie Magdaléna, sv. Markéta, žehnající sv. Biskup, sv. Petr, sv. Jan Křtitel, sv. Ondřej a Panna Maria s dítětem.

Přední stranu monstrance zpestřuje celkem 25 kamenů. Jsou různého tvaru a velikosti, liší se i zbarvením. Ve všech případech však jde o průhledné, fasetově broušené nepravé kameny, rozmístěné se snahou o dodržení barevné a tvarové symetrie. Je mezi nimi 19 skleněných imitací drahých kamenů a 4 syntetické drahé kameny (korundy, popř. spinely). Poslední dva kameny, velké čiré brusy po stranách věže, nelze s jistotou prohlásit za umělé (leukosafíry), mohou mít i přírodní původ (křišťály).

Restaurování monstrance v roce 1970 pak bylo příležitostí k tomu, aby mohly být na monstranci nahrazeny chybějící skleněné napodobeniny kameny syntetickými.

 
 
DSC 5029_2Od 26. 6. 2022 je v kněžišti bítešského kostela uložen RELIKVIÁŘ S OSTATKY SV. JANA PAVLA II.
 
Při příležitosti POUTNÍ MŠE SVATÉ byl do kostela sv. Jana Křtitele uložen relikviář s ostatky (krví) sv. Jana Pavla II. 
 
Do ozdobeného výklenku v kněžišti bítešského kostela byl relikviář s ostatky uložen při dopolední poutní mši, již vedl brněnský biskup Vojtěch Cirkle. Ostatky světce přivezli zástupci římskokatolické farnosti loni v říjnu z polského Krakova.
 
DSC 4907_2