Velkobítešská farnost

Velkobítešská farnost leží ve velkomeziříčském děkanství a v brněnské diecézi. Zahrnuje území Velké Bíteše a okolních obcí - Košíkova, Přibyslavic, Nových Sadů, Jestřabí, Bezděkova a Krevlic. Nedělních bohoslužeb se ve starobylém chrámu sv. Jana Křtitele účastní přibližně 500 farníků (to znamená 1/10 obyvatel). Duchovním správcem je P. Bohumil Poláček.

Bítešská farnost je otevřená široké veřejnosti. Každoročně stovky návštěvníků navštíví oblíbený Farní ples, zaujme je Noc kostelů, či zavítají na mnohé koncerty v kostele a akce pro děti na farní zahradě. Nedělní bohoslužby se konají vždy v 8.00 a 9.30. Ve spolupráci s muzeem je možno bítešský kostel navštívit i s odborným výkladem o této cenné památce.

Apoštolská církev

Jsme společenství křesťanů, kterým nestačí formálně-tradiční pojetí víry v Boha a rozhodli se hledat osobní vztah s Ním ve snaze poznávat Jeho vůli pro život každého z nás jako jednotlivce, a to skrze poznávání Bible jako Božího slova daného člověku, vzájemného předávání si vlastních zkušeností o životě s Bohem a očekávání na svrchované Boží jednání v životě každého z nás. Velkou inspirací jsou pro nás mimo jiné „moravští bratři", kteří Boží slovo vzali vážně a rozhodli se podle něj žít.

Kostel sv. Jana Křtitele

Nejstarší zmínka o bítešském kostele je zároveň nejstarší dodnes dochovanou písemnou zmínkou o Velké Bíteši. Listina pochází z roku 1240, český král a markrabě moravský Václav I. daruje patronátní právo nově vzniklému cisterciáckému klášteru v Tišnově Porta Coeli nad kostelem v Moravských Budějovicích, kostelem Petra a Pavla v Brně a také nad bítešským kostelem, farou a poplužním dvorem. Z faktu, že v této době měl již kostel faru a poplužní dvůr a Velká Bíteš byla již zeměpanskou osadou, lze usuzovat jeho vznik již ve 12. století.