Koruna Vysočiny - jaro 2017

9 / 12

9
Destinační společnost Koruna Vysočiny, Příční 405, 593 01 Bystřice n. P. telefon: 566 788 406, 776 308 072 e-mail:
2017
rok českého baroka
Santini se narodil 3. února 1677 v rodině
pražského kameníka. Vyučil se malířem
a stavitelem a na studijní cestě navštívil
řadu míst v tehdejším Rakousku a v Itálii. Cí-
lem jeho cesty se, ale stal Řím, kde se sezná-
mil s největšími stavitelskými díly baroka.
Jeho životním vzorem se stává Francesko
Borromini, autor překračující všechny do-
bové konvence. Santini se pak podle od-
borníků stává jeho jediným nástupcem. Po
návratu do Čech získává mladý architekt
ihned velké a prestižní zakázky. Vedle do-
stavby ohromné katedrály v Sedlci, staví
areál klášterů ve Zbraslavi a v Plasech u Plz-
ně. V Praze, poblíž svého vlastního domu
v dnešní Nerudově ulici projektuje paláce
pro přední velmože království, aby se po-
tom na dlouhou dobu zavázal k práci pro
opata žďárského kláštera. Santini, ale zís-
kává stále další a další zakázky. Za svoji ka-
riéru se stává autorem více než osmdesá-
ti staveb. Jsou rozesety doslova po celém
území dnešní České republiky, ale stále pla-
tí, že řada jeho mistrovských staveb je spo-
jena už tři století s regionem Českomorav-
ské Vysočiny. Neustálé cestování a vrozená
tělesná vada přispěly k tomu, že Santini po
skončení stavební sezony v roce 1723 těžce
onemocní a 8. prosince v kruhu rodiny umí-
rá. Bylo mu pouhých 46 roků.
Santiniho odkaz a dílo se dočkalo uznání až
ve druhé poloviněminulého století. Postup-
ně dochází ke stavební renovaci jednotli-
vých staveb, se snahou vrátit většině z nich
původní podobu z let, kdy je Santini navr-
hl a postavil. Skutečného uznání Santini-
ho dílu se pak dostalo v roce 1994 zápisem
Poutního kostela Sv. Jana Nepomuckého
do seznamu světového dědictví UNESCO.
Po stopách geniálního autora barokní go-
tiky se můžete vydat v etapách mapujících
jeho činnost v jednotlivých krajích naší re-
publiky. Podrobné informace najdetete na
vebových stránkách a na
Facebooku Putování za Santinim. Společ-
ně s Korunou Vysočiny a tímto občanským
spolkem vám nabízíme pozvánku k návště-
vě Santiniho staveb v našem regionu.
Vítáme Vás na Zelené hoře
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Ze-
lené hoře patří k vrcholným dílům ve sty-
lu barokní gotiky v Evropě. V roce 1994
byl poutní kostel na Zelené hoře zařazen
do Seznamu světového kulturního dědic-
tví UNESCO. V srpnu 2014 byl po více jak
50 letech navrácen do majetku a správy
Římskokatolické farnosti ve Žďáře nad Sá-
zavou – II. V této souvislosti se chceme se
zaměřit zejména na to, abychom se na Ze-
lené hoře navrátili k pravidelným poutním
bohoslužbám a zajišťovali duchovní službu
poutním výpravám, ale zároveň umožnili
všem zájemcům prohlédnout si tuto per-
lu architektury a našich duchovních dějin.
Snahou bude nabídnout návštěvníkům kos-
tela co největší prostor i po turistické sezó-
ně, kdy je ve většině památek provoz ome-
zen. Plánujeme zde také rozšířit nabídku
vhodných duchovních kulturních progra-
mů a koncertů a připravovat vhodné vzdě-
lávací programy pro školy. Chceme rov-
něž zkvalitnit prezentaci památky UNESCO
a službu turistům jak pečlivým výběrem,
tak i vzděláváním a formací průvodců.
Poutní kostel
Sv. Jana Nepomuckého
na Zelené hoře
Velký ctitel mučedníka Jana Nepomucké-
ho, opat Václav Vejmluva, přistoupil ihned
po otevření světcova hrobu v březnu 1719
k zadání nového chrámu umístěného na
kopci nad klášterem. Kopec byl podle mu-
čedníkova rodiště nazván Zelená hora. Zá-
zrak neporušeného jazyka pochopil jako
boží pokyn i architekt Jan Santini Aichel.
Ten během několika málo týdnů vypraco-
val pro Vejmluvu projekt poutního koste-
la a o tři roky později, 27. září 1722, byl kos-
tel slavnostně vysvěcen. Tím však stavební
a umělecké práce na Zelené hoře zdaleka
nekončily. Nadále probíhaly práce na vý-
stavbě ambitů s pěti kaplemi a pěti bra-
nami. Základním prvkem chrámu je oslava
hvězdy uprostřed hvězd. Půdorys postave-
ný na pěticípé hvězdě a pět kaplí v ambi-
tu symbolizují nejen pět mučednických ran
Kristových, ale také pět hvězd, které se zje-
vily nad místem umučení Jana z Nepomu-
ku. Fascinující zjev kostela je dodnes koru-
nou širokého kraje. Naprostá jedinečnost
a originalita Santiniho přístupu k architek-
tuře a čistota všech stavebních a slohových
prvků byla jednoznačně potvrzena zařaze-
ním této solitérní stavby do seznamu pa-
mátek UNESCO.
Informace:
e-mail:
mob.: +420 724 758 993
Konventní kostel
Nanebevzetí P. Marie
a Sv. Mikuláše
Cisterciácký klášter ve Žďáře nad Sázavou
byl na pomezí Čech a Moravy založen po
příchodu prvních mnichů v roce 1252. Kla-
sická řádová architektura řehole sv. Ber-
narda se promítla především do půdory-
su klášterní baziliky Nanebevzetí P. Marie.
Na počátku 18. století přichází do kláštera
vzdělaný a energický Václav Vejmluva. Po
hospodářské obnově kláštera se rozhodl
pro jeho celkovou stavební rehabilitaci. Po
prvních kontaktech zve do Žďáru mladého
architekta Jana Santiniho Aichla a zadává
mu přestavbu konventního kostela. San-
tini zde realizuje úpravy jednotlivých lodí,
aby do přední části, původně gotického ol-
tářního transeptu zaklenul varhanní empo-
ry. Celý prostor uzavírá hlavní oltář, řešený
architektem s využitím staršího, mimořád-
ně kvalitního oltářního obrazu Leopolda
Willmanna. Celý interiér kostela je doslova
učebnicí stavební historie, neboť se v něm
vzácně propojují prvky rané gotiky se San-
tiho pojetím nadčasové architektury.
Informace:
tel.: +420 602 565 309
e-mail:
Areál kláštera, dnešní
zámek rodiny Kinských
Vydejte se s námi po stopách architek-
ta Santiniho. Při komentované prohlíd-
ce s průvodcem navštívíte nejzajímavější
místa bývalého cisterciáckého kláštera –
nynějšího zámku, která jsou spojena s vý-
jimečným architektem Janem Blažejem
Santini-Aichelem. Seznámíte se životem
v cisterciáckého řádu, vstoupíte do osobní-
ho sídla opata – prelatury, navštívíte bazili-
ku Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše,
zavítáte do obydlí mnichů – konventu, na-
hlédnete do studniční kaple a objevíte pů-
vodní sádky ze 13. století.
Vzájemné osobní přátelství mezi vzděla-
ným opatem a originálním architektem
vedlo logicky k další spolupráci. Po první
etapě následovaly zakázky v rychlém sle-
du a Santini nebyl zřejmě zadavatelem ve
své invenci ničím limitován. Výstavba malé-
ho hřbitova, určeného pro případné oběti
moru, který však do kláštera nikdy nezasá-
hl, byla symbolicky postavena na půdory-
su lidské lebky se třemi kaplemi. V souvis-
losti s radikálním rozšířením prostoru bylo
rozhodnuto o zřízení šlechtické akademie
přímo v areálu kláštera. Pro ni navrhl San-
tini jednak dispozici hlavní budovy a slo-
hově mimořádně čistou budovu konírny.
Dále vytvořil pro žďárský klášter řadu dal-
ších staveb hospodářského charakteru.
Hospodářský dvůr postavený na půdory-
su hudebního nástroje lyry, klášterní hosti-
nec U tří hvězd, špitál pro nemocné posta-
vený na půdorysu rovnoramenného kříže
a zájezdní hostinec v Ostrově nad Oslavou
postavený na symbolice dvojitého W, jako
připomínku jména opata Václava Vejmluvy.
Stavbou uzavírající prostor mezi gotickou
částí kláštera, původním starým opatstvím
a přestavěným konventním kostelem, se
stala budova prelatury kláštera s nástropní
freskou zpodobňující nebeskou blaženost
cisterciáků. V interiéru stavby vás také zau-
jme halové hlavní schodiště.
V areálu dnešního zámku můžete také na-
vštívit moderní Muzeum nové generace
představující příběh historie a nejslavněj-
ších roků tohoto Kláštera na hranicích.
Informace:
tel.: +420 602 565 309
e-mail:
Santiniho kostely
na Žďársku
Opat Václav Vejmluva se narodil jako syn
pivovarnického sládka kláštera na Starém
Brně. Podle dochovaných záznamů nechal
cestu ze svého rodiště do svého nového
domova ve Žďáru vyzdobit zastavením ve
třech neobyčejných kostelích. Navíc k nim
přidal zastavení v Panské hospodě v Ostro-
vě nad Oslavou, kterou Santini postavil na
půdorysu počátečního písmena jeho jmé-
na i příjmení.
Zvole, kostel Sv. Václava
Původně středověký kostel sv. Václava byl
počátkem 18. stol. ve značně zchátralém
stavu. Santini prováděl jeho přestavbu jako
součást celého komplexu úprav a dostaveb
na území působnosti žďárského kláštera.
Spolu s kostely v Horní Bobrové, Obyčto-
vě a v samotném Žďáru pak dokládá San-
tiniho schopnost věnovat se programově
a zodpovědně také menším stavbám. Ba-
rokně přestavěný kostel má půdorys řec-
kého kříže a je vymezen geometrickou
osnovou složenou z kružnic opsaných a ve-
psaných základovému čtverci. Dominan-
tou střechy je lucerna modelovaná v sym-
bolice knížecí čapky jako atributu patrona
chrámu. Toho, stejně jako stavitele Vejmlu-
vu připomíná také písmeno W ve vrcholu
štítu západního průčelí.
Obyčtov, kostel Navštívení P. Marie
Poutní kostel nechal v Obyčtově v 1. po-
lovině 18. století vybudovat žďárský opat
Václav Vejmluva, autorem projektu byl
J. B. Santini. Velkou raritou je tzv. želví pů-
dorys, symbol stálosti ve víře. Tvar hlavní
lodi opravdu připomíná želví krunýř. Dneš-
ní podoba kostela je ovlivněna řadou no-
vějších úprav.
Horní Bobrová, kostel Sv. Petra a Pavla
Původní středověký farní kostel v Horní
Bobrové nedostačoval na počátku 18. stole-
tí potřebám rozsáhlé farnosti. Santini proto
v roce 1714 vypracoval nový projekt a kos-
tel byl v souvislosti s realizací svatojánského
poutního kostela na Zelené hoře vysvěcen
5. října 1722. Z původního pozdně román-
ského kostela nechal Santini pouze hlavní
loď, kterou však proměnil v kněžiště s oltá-
řem, a tak obrátil celou orientaci kostela. Na
východní straně totiž připojil prostor nové
lodi. Vstupní pětiboký portál je působivě
barokně realizován a v literatuře je často
připomínán italskými vzory. Především řím-
ským průčelím stavitele Borrominiho.
Vítejte v Želivi
Klášter premonstrátů v Želivě je národní
kulturní památkou, vyhledávaným poutním
místem, tradiční destinací domácích i zahra-
ničních turistů, kteří zde ocení klid pro du-
chovní obnovu i fyzický odpočinek. Stejně
tak jako v minulosti je i dnes klášter centrem
duchovního života. Bratři v čele s opatem
Jáchymem zde žijí v komunitě a kromě du-
chovní činnosti spravují také majetek kláš-
tera, ke kterému patří ubytování, pivovar,
restaurace, lesy, polnosti a rybníky.
Každý den v sezóně se konají pravidlené
prohlídky ( pondělí až sobota 10:00, 14:00
a 16:00 a nedělě 14:00 a 16:00) konventu
kláštera s přilehlým kostelem
Klášterní kostel Narození P. Marie
Gotická bazilika premonstráckého kláš-
terního kostela Narození P. Marie v Želi-
vi vznikla přestavbou původní románské
stavby v pozdním 14. století. Po rozsáhlém
požáru v roce 1712 přistoupil opat Jeroným
Hlína k hledání architekta a projektanta,
který by kostel upravil. Santini přichází do
Želivi v roce 1714, aby vypracoval projekt
a následně až do roku 1720, kdy byl kos-
tel dokončen, stavbu dozoroval. Santiniho
úkol v Želivi byl odlišný než předtím v Sedl-
ci nebo Kladrubech, kde se jednalo o in-
terpretaci původně středověkého chrámu
v duchu barokní gotiky. Zde měl za úkol do-
stavět novou část a připojit ji k opravenému
gotickému kněžišti. Osa kostela je optic-
ky prodloužena předsunutou předsíňkou
a bočními věžemi, mezi které je umístěna
gotická monstrance, osazená podle Santi-
niho návrhu v roce 1719. Komplikovaně je
řešená prostorová koncepce interiéru, roz-
dělená do třech lodí, které jsou mezi sebou
rozděleny zavěšenými visutými klenáky. Ty
pak jako variace na středověké předlohy
působí ve své hmotnosti neskutečně křeh-
ce. Stejně tak působí průhledy do vrchního
patra u bočních velkých oken.
Informace:
e-mail:
tel.: +420 725 448 291, +420 569 431 234
S barokní historií Želivského kláštera jsou
spojeny další kostely a stavby
Humpolec, kostel Sv. Mikuláše
Město Humpolec bylo v barokním období
v majetku vlastníků panství v Herálci. Na
jejich pozvání přijíždí v roce 1716 Santini,
aby vypracoval projekt obnovy středově-
kého a požárem poškozeného kostela. Kos-
tel byl znovu zaklenut a vyzdoben barokně
gotickým dekorem. Byla přistavěna sakris-
tie a osová hlavní věž. Santini také navrhl,
stejně jako v Želivi celou výbavu interiéru.
Z té se však do dnešní doby zachovala pou-
ze kazatelna. Na přelomu 19. a 20. století
však došlo ke zpětné regotizaci, která pod-
statně poznamenala především exteriér
kostela. Příběh tohoto kostela je pro Santi-
niho ctitele příkladem, jak obtížná byla ces-
ta k uznání jeho kvalit.
Mladé Bříště, kostel Sv. Jana Křtitele
Santiniho projekt úprav původně středově-
kého kostela byl dokončen podle jeho plá-
nu až několik roků po jeho smrti. Na prv-
ní pohled návštěvníka zaujmou čisté linie
svědčící o architektově snaze ponechat pů-
vodní pozdně románské prvky harmonicky
vyznít s novým řešením věže. Řešení jejího
zastřešení a lucerny mělo obdobu v nedale-
kém Humpolci a tak si právě zde udělá ná-
vštěvník představu, jak výrazně znehodno-
tilo nepochopení Sanitního principů jeho
původní stavbu.
Putování za Santinim
Spolek „Putování za Santinim“ se sídlem
ve Žďáře nad Sázavou sdružuje správce
a provozovatele řady jeho staveb, stejně
tak jako odborníky, kteří se jeho životem
a dílem profesně zabývají. Cílem činnosti
spolku pak je především propagace a šíření
znalostí o fenoménu barokní gotiky a jejího
geniálního tvůrce.
Santini za svůj nedlouhý život vyprojekto-
val více než 80 staveb a z nich plná čtvrtina
má dodnes své místo na území Kraje Vyso-
čina. Vedle areálů klášterů v Želivi a Žďáře
nad Sázavou je jeho dílo završeno poutním
kostelem Sv. Jana Nepomuckého na Zelené
hoře, zapsaném na seznamu UNESCO.
Na území Kraje Vysočina se nachází řada
staveb projektovaných geniálním architek-
tem a tvůrcem stavebního stylu barokní
gotiky Janem Blažejem Santinim Aichlem
(1667–1723). Vedle poutního kostela Sv. Ja-
na Nepomuckého na Zelené hoře (památ-
ka Unesco) jsou to klášterní areály Želiv
a Žďár nad Sázavou. Zvláštní a velmi hod-
notnou skupinu pak tvoří soubor men-
ších venkovských kostelů a staveb – Zvole,
Obyčtov, Horní Bobrová, Pohled, Humpo-
lec, Mladé Bříště u Humpolce a město Žďár
nad Sázavou. Stanislav Růžička
Žďárské ohnisko barokní gotiky
340 let od narození geniálního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela
20. dubna 1706 je datován dopis, který píše Jindřich Snopek, opat kláštera v Sedlci u Kutné hory Václavu Vejmluvovi, představenému kláštera ve Žďáru na Sázavou o tom, že nastává ta pravá chvíle pro žďárskou příležitost. Do Sedlce
totiž přijíždí na kontrolu své stavby, největšího kostela v českých zemích, architekt Santini. Vejmluva posílá do Kutné hory povoz a tak přichází geniální autor stavebního stylu barokní gotiky poprvé na území dnešního Kraje Vysočina.
Jeho práce ve zdejším regionu pak trvala celých sedmnáct let a jejím vyvrcholením se stal poutní kostel Sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou.