Velkobítešská farnost

Velkobítešská farnost leží ve velkomeziříčském děkanství a v brněnské diecézi. Zahrnuje území Velké Bíteše a okolních obcí - Košíkova, Přibyslavic, Nových Sadů, Jestřabí, Bezděkova a Krevlic. Nedělních bohoslužeb se ve starobylém chrámu sv. Jana Křtitele účastní přibližně 500 farníků (to znamená 1/10 obyvatel). Duchovním správcem je P. Bohumil Poláček.

Bítešská farnost je otevřená široké veřejnosti. Každoročně stovky návštěvníků navštíví oblíbený Farní ples, zaujme je Noc kostelů, či zavítají na mnohé koncerty v kostele a akce pro děti na farní zahradě. Nedělní bohoslužby se konají vždy v 8.00 a 9.30. Ve spolupráci s muzeem je možno bítešský kostel navštívit i s odborným výkladem o této cenné památce.

Kostel Sv. Jana Křtitele je dominantou Velké Bíteše. Nachází se v severní části města a je viditelný ze všech stran. Nejstarší písemná zmínka o chrámu, je zároveň nejstarší zmínkou o Velké Bíteši a pochází z roku 1240.

Z původního kostela se nedochovalo nic, neboť byl dřevěný. Teprve ve 13. st. začala stavba kamenného kostela, tehdy v románském slohu. V průběhu staletí byl kostel několikrát renovován a v dnešní době v jeho architektuře převládá gotický styl.

Stavba a její části

Kostel je obklopen hradbami, které tvoří nepravidelnou elipsu.(obvod 160 m) Jejich délka je 48 m a šířka 38 m. Vnitřní prostranství je zvětšeno pěti půlkruhovými baštami, kde dříve bývali střílny. Původně byly hradby 1,5 m široké a 7 m vysoké. Dnes jsou značně nižší. Budova chrámu se skládá z velké věže, lodi, presbytáře a tří přístavků ( kaple, předsíň a sakristie) O starobylosti stavby svědčí mimo jiné čtyřhranná věž, vysoká 38 m, vystavěná z lámaného kamene.

Vnitřní vybavení

Jako první upoutá zraky návštěvníků hlavní oltář, postavený v pseudogotickém slohu, který je vysoký 10 m. Dříve zde stávaly ještě dva boční oltáře. Ty však byly odstraněny.

Na stěnách chrámu visí čtrnáct nezvykle velkých obrazů křížové cesty. Obrazy pocházejí z kapucínského kláštera v Náměšti nad Oslavou. V roce 2000 proběhla pod vedením akademického malíře Fr. Rauše jejich rekonstrukce a znovuvysvěcení. V zadní části (pod kůrem) jsou umístěny dvě barokní zpovědnice z 18. století vyřezávané ze dřeva. Místo původních varhan na kůru nyní stojí nové, pořízené díky veřejné sbírce.

Zvony

V kostele se nachází celkem pět zvonů, z nichž čtyři jsou původní.

Největší z bítešských zvonů (1950 kg) je Velký zvon. Pochází z roku 1503 a je zdoben velkým reliéfem představujícím Krista na kříži a pod ním stojící Pannu Marii se sv. Janem. Maria je druhým největším zvonem (1800 kg). Slit byl v roce 1568 a je zdoben dvěma reliéfy: Panna Maria s děťátkem a Kristus na kříži. Třetí ze zvonů nese název Kříž. Je z roku 1505 a nachází se na něm jediný reliéf – Kristus na kříži a pod ním Panna Marie se sv. Janem. Poledník se v 17. a 18. st. nazýval také „Burian“ neboť se jím zvonilo proti mračnům a bouřkám. Vytvořen byl kolem roku 1500. Dva reliéfy nacházející se na něm zobrazují Krista bez kříže se znaky evangelistů a další dva sedící Pannu Marii s dítětem a anděly. Poslední z pětice zvonů nese název Umíráček. Původní Umíráček z roku 1762 byl zabaven (1915) pro válečné účely a stejně skončil i jeho nástupce z roku 1928. V současnosti zde visí zvon odlitý roku 1961.

Kostel je otevřen k návštěvě a modlitbě každý den v době kolem bohoslužeb. Mimo tuto dobu je možno využít prostor pod věží (zadní vchod), odkud je možno nahlédnout přes mříž do kostela. Na případnou důkladnější prohlídku je nutné domluvit se na faře.

Kontrakt

Otec Bohumil Poláček
Římskokatolická farnost
Kostelní 71
Velká Bíteš, 595 01

Tel.: +420 565 555 128, +420 604 676 197
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Fotogalerie